Heineken stěhuje Březňák z Března. Pivovar dovaří po 273 letech

Březňák už nebude z Března. Pivovar ve Velkém Březně na Ústecku po 273 letech dovaří. Heineken, kterému patří, stěhuje výrobu do svých jiných pivovarů a změna se dotkne zhruba dvaceti lidí. Jako první to v pondělí napsal Ústecký deník, firma to potvrdila.

Ještě letos v březnu přitom Heineken odmítal, že by pivovar zavíral. Tvrdil, že jen ubírá výrobu a nikoho kvůli tomu nepropustí. Teď z provozu zbude jen sklad a rozvoz piva. Ředitel vnějších vztahů Heinekenu Robert Kičina ale o konci mluvit nechce. „Nicméně, pivovar nezavíráme,“ trvá na svém.

Vinu svaluje na dvě věci. Češi pijí čím dál míň piva a energie, bez kterých se vařit nedá, pořád zdražují. Pivovar proto utlumoval výrobu celý rok, lahve se tu přestaly plnit už dávno a exkurze skončily letos na jaře.

Březňák přitom zná každý podle fousatého dědy na etiketě. Ten děda žil doopravdy. Drážní inspektor Viktor Cibich pivovaru půjčil svou tvář a dostal za ni doživotní rentu, třicet tupláků piva každý týden. Tuplák je litrový korbel, takže to dělalo třicet litrů týdně až do smrti.

Pivo s jeho obličejem se bude vařit dál, jen už ne v obci, podle které se jmenuje. Heineken má v Česku ještě brněnské Starobrno a Královský pivovar Krušovice. Slibuje, že Březňák zůstane po staru, se stejnou recepturou i surovinami. Lidem, kterých se konec týká, hledá firma práci jinde ve svých podnicích.

Velké Březno bylo posledním fungujícím historickým pivovarem přímo na Ústecku. Za Rakouska-Uherska odsud jezdilo pivo až do Ameriky a Afriky a měděná varna z doby první republiky sloužila až do letoška. Před necelými třemi týdny přitom ohlásil konec vaření i Staropramen v Ostravě, piva Ostravaru se stěhují do Prahy.

Heineken chce v areálu do budoucna otevřít prostor o historii značky. „Chceme, aby brány pivovaru byly otevřené,“ slibuje Kičina. Pivo se za nimi ale vařit nebude.