V českých obchodech vypukla tichá revoluce! Tisíce zákazníků se rozhodly, že na samoobslužné pokladny prostě nejdou. Příspěvek Michala Němce z Ostravy, který získal přes 8700 sdílení a 32 tisíc reakcí, se stal katalyzátorem masového protestu.
„Včera jsem vstoupil do vašeho obchodu. Vybral jsem zboží. Sám jsem ho naskenoval. Sám jsem ho zabalil. Sám jsem zaplatil,“ popisuje Němec svou zkušenost. A pak přišel šok. U východu ho zastavili a kontrolovali účtenku, jako by byl zloděj. „Promiňte, ale já jsem nakoupil. Já jsem skenoval. Já jsem balil. Já jsem zaplatil – bez jakékoli pomoci pokladního. A po tom všem se na mě díváte, jako bych byl zloděj?“ píše rozzlobeně.
Lidé masivně odmítají dělat práci zdarma
V komentářích se rozjela masivní podpora. „Tohle není pohodlí. To je neplacená práce dochucená nedůvěrou,“ vysvětluje Němec. A tisíce lidí s ním souhlasí. Petr Z. kategoricky prohlásil: „BRAVO – nikdy nejdu k samoobslužné pokladně!“
Milada Č. popsala své zkušenosti z Billy. „3x jsem zažila situaci – pokladní není, běžte na samoobslužnou. Řekla jsem, že nechci a ať zavolají pokladní. 1x to trvalo dlouho, nákup jsem tam nechala, 2x za chvilku přišla pokladní a za mnou se vytvořila dlouhá fronta. Od samoobslužných pokladen nastal přesun do fronty,“ uvedla.
Václav T. dal řetězcům ultimátum: „Ještě jednou se dostanu do situace, že mi před nosem zavřou normální pokladnu a nechávám nákup nákupem a odcházím“. Lenka H. je stejně neoblomná: „Nechodím k těmto pokladnám vůbec! A ani nehodlám!“
„Pokud jsem pokladní, kde je můj plat?“
Němec v příspěvku klade klíčovou otázku, která rezonuje mezi tisíci lidí. „Pokud zákazníci dělají práci vašich pokladních, zacházejte s námi se stejným respektem a důvěrou jako se svými zaměstnanci,“ píše. A pokračuje: „Pokud jsem pokladní – kde je můj plat? Kde je moje zaměstnanecká sleva?“
Aleš P. si dokonce spočítal, kolik obchod na každém zákazníkovi ušetří. „Pokud vycházím z průměrné mzdy a 180 hodin odpracovaných v měsíci a dejme tomu že skenováním a placením zaberu 4 minuty, tak mi vychází, že jsem řetězci daroval svou prací cca 16 Kč. Dostanu to jako slevu? Nebo to má řetězec jako zisk ze mě a nemusel za mě nic odvádět?“ ptá se.
Jan P. to shrnul ostře: „Jenom hloupé ovce chodí na samoobslužné pokladny!! Můj argument je vždy stejný, vypadám snad jako prodavač a když už mám dělat prodavače, moje sazba v práci začíná na 500 Kč čistého hodina, takže komu mám vystavit fakturu za těch 10 až 15 minut co si tady budu hrát s tím krámem, případně mi zavolejte vedoucího“.
Kde jsou lidé, co brali mzdu?
Němec se ptá, kam se poděli všichni, kdo měli u pokladen práci. „Co se stalo se studentem, který si přivydělával u pokladny? Samoživitelkou, která počítala každou korunu? S důchodcem, pro kterého tahle práce znamenala smysl a lidský kontakt? Kde jsou teď – zatímco já jejich práci dělám zdarma?“ píše.
„Nejde o rychlejší nákup. Jde o rušení pracovních míst, zvyšování zisků a přesouvání veškeré práce na nás. Bez mzdy. Bez výhod. Dokonce i bez obyčejného děkujem,“ shrnuje Němec. Helena N. ho podporuje: „Zásadně nechodím do obchodu, kde jsou samoobslužné pokladny. Nechci totiž brát práci obyčejným lidem, pro které je mnohdy ztráta zaměstnání likvidační“.
Generační válka u pokladen
Radoslav K. varuje před generační propastí. „Jakmile je obchod, kde je jen samoobsluha, přestávám tam dále chodit nakupovat. Když to udělají všichni, je klid. Bohužel vidím lidi do 20 let, skoro všichni jdou automaticky k samoobsluze“.
Ivča K. má jasno: „Dobře a pravdivě popsáno. Já ten kontakt s pokladní vyžaduji. Klidně si vystojím frontu“. Michaela J. souhlasí: „Nechodím raději si vystojím frontu“. Andrea F. to shrnuje jednoduše: „Nechodím na samoobslužné pokladny, nejsem zaměstnanec té prodejny. Taky nikdo za mne neudělá práci“.
Radek přiznává: „Jsem zásadně proti samoobslužným pokladnám. A vyhýbám se jim co to jde. Tečou mi u toho nervy“. Jirina L. dodává: „Nechodím vůbec na samoobslužné, stejně když se tam něco posere, tak tam stejně letí pokladní která mě právě kasíruje a zase čekám já. No katastrofa“.
Němec uzavírá svůj příspěvek jasným vzkazem: „My jsme zákazníci. Ne bezplatná pracovní síla. Ne vaši pokladní. A ne vaši kontroloři. Respektujte své zaměstnance. Respektujte své zákazníky. Vraťte normální, lidský servis“.
